Chce víc svobody a já zase pocit bezpečí
Tohle bývá ve vztahu velmi častý problém.
Jeden z partnerů chce více svobody, zatímco ten druhý se toho děsí. Říká si, co asi tak bude následovat, když bude mít partner možnost si dělat to, co chce. A co příjde za další dva nebo tři roky?
Marek a Jana mají podobný problém a nenechte se mýlit, i když to nejsou skutečná jména mých klientů, jsou vlastně hodně podobní dvojicím, které za mnou přicházejí.
Oba milují toho druhého, oba chtějí, aby ten druhý byl šťastný. Ale také se zdá, že čím více svobody si Marek bere, tím více nejistoty a obav zažívá Jana. A když se Jana cítí bezpečně, je zas Marek nespokojený a frustrovaný z nedostatku svobody, kterou má ve vztahu.
Jak naplnit potřeby obou?
Kdykoli jeden z nich udělá krok vpřed, zdá se, že to je na úkor toho druhého. Když Marek říká, že potřebuje svobodu, Janina nervozita rychle stoupá. Jana pochopitelně CHCE, aby se Marek ve vztahu CÍTIL svobodně. Neví ale, jak se MŮŽE CÍTIT bezpečně ve chvílích, kdy si Marek užívá svobody. A také zjišťuje, že je často emočně vyděšená ze svých představ a obav.
Marek také touží po tom, aby byla Jana ve vztahu šťastná. Dokonce se vzdal některých svých aktivit, které mu dělaly radost. Uvědomil si, že to ale může v rámci dlouhodobého vztahu udělat jen dočasně, a proto vyjadřuje často odmítání a hněv a emočně se ze vztahu odtahuje. Ví, že každá taková malá situace, každé promarněné přání, jsou drobnými kamínky, které postupně přihazuje na velikou hromadu.
Má tento konflikt řešení?
Může se taková situace vlastně vYřešit? Mnoho párům se zdá, že ne, a je skutečně velmi vysilující vnímat, že každý váš krok ke štěstí může tomu druhému zároveň hoddně ubližovat.
Co si potřebujete ve vztahu ujasnit, aby bylo možné vidět lepší zítřky?
Nikdo není nepřítel, i když se tak váš partner může jevit. Každý z nás řeší problémy, které jsou pro nás nějaým způsobem důležité a také se snažíme to udělat co nejlépe právě uvnitř našeho vztahu.
Pro ty z nás, kteří hledají svobodu, svoboda reprezentuje vyjádření sebe sama, naši schopnost naplnit smysl našeho života. Jestliže příjdeme o svobodu, je to, jako by nám někdo amputoval část toho, kým jsme a proč jsme na téhle planetě.
Pro ty z nás, kteří hledají bezpečí, vyjadřuje bezpečí místo klidu a lehkosti bez obtíží. Ironicky, je to také součást našeho sebevyjádření – bez pocitu bezpečí se naše mysl zmítá v obavách a velmi obtížně můžeme fungovat.
Boj o přežití
Je třeba si uvědomit, že svoboda i bezpečí jsou od pradávna základními lidskými potřebami pro přežití. To znamená, že naplnění těchto potřeba je pro člověka svým způsobem kritické a protože na nich život de faco závisí, může nedostatek svobody či bezpečí skončit doslova partnerským "bojem o přežití".
A nyní přichází ta nejkritičtější část: když máte pocit, že dáváte svůj život v sázku, převezme roli část mozku zvaná amygdala. Tato část bohužel není designována přírodou k nějakému přílišnému soucitu a ani neumí využívat komunikační dovednosti, kterými se tak často honosíme. Úkolem amygdaly je se vyhnout či zněškodnit veškeré hrozby, kterým jsme vystaveni. V takovou chvíli můžeme být i sami zakočeni tím, jak tvrdě se chováme k lidem, které milujeme či jak rychle se od nich dokážeme odtáhnout ve chvíli, kdy nás nejvíce potřebují.
Často dochází také k tomu, že zatímco jeden z partnerů přechází do bojového módu, druhý se snaží zoufale prchnout z bojště. Tento způsob komunikace má dokonce vlastní zpětnvoazebnou smyčku. Čím více útočník tlačí, tím více ten druhý uniká. A obráceně.
V případě Jany a Marka, čím více Jana chce, aby Marek naslouchal, mluvil s ní a řešil problémy otevřeně, tím více se Marek odtahuje. I když je fyzicky přítomný, vlastně se emočně a duševně odtáhl do takové míry, že jen stěží může doopravdy naslouhat tomu, co Jana říká. A čím více se dál odtahuje, tím více Jana tlačí na to, aby konečně vylezl ze své ulity. Čím více Jana tlačí, tím více se odtahuje. A tak dál...
Když se potýkáte v partnerství s něčím takovým, zkuste ocenit, že to váš partner nedělá proto, aby vám ublížil. Spíše to dělá proto, že se snaží naplnit svou potřebu sebevyjádření a vnitřního míru. A je to pro jeho či její život velmi důležité.
Je také klíčové být schopný odpouštět svému partnerovi a především sobě samotným. Uvědomte si, že jste se oba potýkali s obtížnou situací a ve skutečnosti to není vina ani jednoho z vás. Ke všem těm potyčkám jednoduše dochází proto, že se vás vaše vlastní mechanizmy určené k přežití snaží chránit.
Zvažte tedy příště, zda se opět nesnažíte o to, aby ten druhý byl šťastný způsobem, který vyhovuje vlastně daleko víc vám samotným. Je vysoce pravděpodobné, že tento způsob "jak být šťastný" pro vás má vysokou hodnotu. Možná jste jej získali díky těžkým zkušenostem a poctivou životní dřinou. A možná právě proto vám vadí, že ten druhý o vaše cenné know-how nejeví zájem, ba co víc, chová se úplně opačně.
Uvoedmote si příště, že každý z nás má právo být v životě tam, kde právě je a uchovávat své vlastní hodnoty, které jsou pro něj tím nejcennějším bohatsvím a pomáhají nám realizovat svůj nejhlubší potenciál. Dovolte tedy příště svému partnerovi být tím, kým skutečně je a dovolte i sami sobě být tím, čím sami chcete být.
