čtvrtek 29. dubna 2010

Nejčastější problémy "vyčpělých" vztahů


Máte pocit, že je váš vztah vyčpělý a že v něm zavládl stereotyp? Zde je několik tipů na oživení erotické jiskry ve vašem vztahu.

Dlouhodobý vztah a sexuální jiskra. To jsou dvě témata, která pro většinu z nás zřejmě nejdou příliš dohromady. Kdybych se vás ted zeptala, na kolik procent na stupnici od jedné do sta
(1 = vůbec ne, 100 = stoprocentně ano) je podle vás normální, aby vás v dlouhodobém vztahu i po letech ten druhý přitahoval a vzrušoval, co byste odpověděli?

Když za mnou na koučování přicházejí klienti, často se jich ptám: Co vlastně ve vašem vztahu „vyčpělo“? Odpovědi by se daly shrnout do následujících pěti kategorií.

První z nich je dobře známá dvojice „nuda a stereotyp“ a téma „někam se ztratila ta jiskra“. Druhým velmi častým motivem bývá zodpovědnost maskovaná za oblíbenou větičku „je to vlastně problém toho druhého“. Dalším okruhem bývá zjištění klientů, že o tom „vlastně nikdy takhle nemluvili“. Také přesvědčení jednoho partnera o tom, že po něm ten druhý „už zase chce jen sex“ a že soulož je jediný způsob, jak sdílet intimitu ve vztahu, může velmi dobře potlačovat i ty nejmenší zárodky vzrušení jednoho či obou partnerů. Posledním hodně podceňovanýcm a zároveň velmi rozšířeným problémem dlouhodobých vztahů bývá nedostatek času na cokoli, tím spíše na vzájemné intimní spojení.

1. Vaše přesvědční ovlivňují kvalitu vztahu

Možná si to neuvědomujete, ale to, co si o možnostech svého vztahu myslíte a v co věříte, je hodně důležité. Jestliže se vydáte na cestu postupné ztráty naděje a své pocity frustrace budete brát za samozřejmost, žádná sebelepší rada vám nepomůže obnovit ve vztahu rozkoš a vzrušení. Dříve či později příjde moment, kdy si uvědomíte, že váš milostný život můžete zařadit do kolonky „vyčpělý“. Přitom málokdo doopravdy tuší, že už samotný fakt, že si takovéhle věci všimnete, je prvním krůčkem na cestě ke zlepšení.

2. Nuda a stereotyp

Když za mnou přicházejí klienti s tímto tématem, jednou z prvních věcí, se kterou jim pomáhám, je si uvědomit, že budou-li se soustředit na slovíčka „nuda a stereotyp“, tak budou mít ve vztahu i nadále nudu a stereotyp. Je velmi důležité si uvědomit, čeho byste chtěli ve vztahu více. Co vám vlastně chybí k tomu, abyste svůj vztah či sexuální život mohli vnímat jako zajímavý?

Obecně je stereotyp nějaký sled úkonů, myšlenek či aktivit, které se opakují vždy ve stejném pořadí. To samo o sobě nemusí být problém. Problémem mnohem častěji bývá fakt, že víte, že se věci budou dít tak jako vždycky a samotné vědomí jasného a čitelného průběhu akce vás už předem odrazuje. Odrazuje vás vaše očekávání, ne to, co se bude dít. Když potom jdete proti svým pocitům a účastníte se něčeho, čeho jste se vlastně od začátku účastnit nechtěli, jenom tím uvtrzujete onen stereotyp.

Zatímco váš partner je vzrušený a v pohodě dojde k orgasmu pokaždé stejným způsobem, na vás se možná nejen nedostane, ale ani s tím vzrušením už to jaksi není takové, jaké to bývalo. A tak zůstáváte u toho, co funguje alspoň jemu. Jenže jednoho dne si uvědomíte, že vám už vlastně nefunguje nic.

Prvním krokem tedy je začít si více všímat svých pocitů a respektovat je. Když nechcete něco dělat, je třeba to partnerovi sdělit, nejlépe mimo postel. Dalším důležitým úkolem je se podívat na vaše fantazie, představy nebo do minulosti. V těchto končinách na nás většinou čeká inspirace v podobě zajímavých nápadů. Co by vás bavilo? Možná nejsou důležité až tak aktivity samotné, ale to, jakým způsobem to celé probíhalo. Možná to bylo jiné protředí, možná jiná atmosféra, možná jiní lidé. Ze všeho nejvíc je důležité, co vás na tom vlastně vzrušovalo?

Důležité je tedy se zaměřit místo na „nudu a stereotyp“ více na vzrušení samotné. Když jste vzrušení, nenudíte se. Něco se mění a tenhle pocit se rozhodně nerovná nudě. Zaměřte se na to, co vás vzrušuje. Buďte upřímní k sobě i k partnerovi. Uvědomte si, že neupřímnost jen prohlubuje stereotyp. Jiskru vzrušení může do vašeho vztahu přinést i otevřený rozhovor o tom, co by vás bavilo víc. Nemusíte se hned pouštět do realizací všech svých fantazií. Zkuste je pro začátek třeba říkat partnerovi přímo při sexu. Nemáte-li vlastní fantazie, podívejtě se třeba po erotických filmech pro ženy, které točí Andrew Blake nebo Petra Joy.

3. Nikdy jsme o tom vlastně nemluvili

Jste-li z rodiny, kde se o TOM moc nemluvilo, je velmi pravděpodobné, že si najdete partnera, který také nebude mít příliš tendence si o TOM povídat. A máte zaděláno na "vyčpělost" ještě dříve, než se k TOMU vlastně dostanete. Obzvláště, jste-li žena.

mlceni_ve_vztahuAno, ne každý umí hovořit o sexu, jako by se nechumelilo. Ale většina lidí, kteří to dovedou, se to učila. Takže neházejte flintu do žita a uvědomte si, že karamboly jsou nezbytnou součástí učení se. A ted něco opravdu praktického. Ať už si povídáte o čemkoli, je to v danou chvíli jenom povídání. Jinými slovy, povídání o sexu se neliší od jiných povídání. Dokážete-li mluvit v pohodě o svých kamarádkach nebo o své práci či o zahradničení, představujte si na chvíli, že mluvíte právě o tom.

Spousta lidí se brání právě tomuhle kroku. Mluvit o sexu jako by se nechumelilo, jako by o nic nešlo. Znovu opakuji, mluvit o sexu, o naší anatomii, o svých pocitech a o tom, co chceme, aby ten druhý o nás věděl, se neliší od povídání si o jiných oblastech našeho života. To, co se liší, je prožitek při těchto aktivitách. Ne mluvení. Při zahradničení se pochopitelně tak snadno nevzrušíte. I když, kdo ví. :-)

To že budete hovořit o sexu v klidu, jako o svých koníčcích a přátelích je první krok k tomu, abyste se s partnerem mohli přiblížit. Netlačte na sebe a řekněte nevím, když nevíte. Hledejte vhodná slova a ujišťujte se, že vám ten druhý rozumí. Když ne, zkuste to jinak. Nesnažte se být dokonalí. Mluvte o svých pocitech. Když to jinak nepůjde, myslete chvíli na povídání o něčem jiném a pak zkuste zase chvíli mluvit o sexu. A hlavně si dejte čas.

4. Už zase po mě chce jen sex

Děti, domácnost, práce - všechno je důležžité a vy máte jednoduše hlavu plnou starostí. Do toho vás partner obejme a vám v tu chvíli proběhne hlavou „už zase chce sex“. Můžete se do nekonečna utěšovat myšlenkou na to, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu, ale asi to moc nepomůže. Mám pro vás jednu důležitou otázku.

Kdybyste na sto procent věděla, že když se vás partner začne dotýkat, skončíte nejspíš dnešní večer relaxací v restauraci nebo v kině, chovala byste se stejně? V této situaci totiž není stereotypní to, co děláme při sexu. Skutečným stereotypem a opravdovým důvodem vyčpělosti, je to, co děláme pro to, aby sex nebyl.

Díky výchově, tomu, jak je sexualita zobrazována ve filmech i dalších médiích a také díky tomu, o čem lidé kolem nás hovoří, můžeme velmi snadno podlehnout mylné domněnce, že soulož či jiná fyzická forma sexu je v manželství povinná. NENÍ. Uvědomte si, že není povinné ukončit předehru fyzickým spojením genitálií. A není ani povinné považovat doteky za předehru a muset se tím stresovat

Předně všeho, zeptejte se svého partnera, co vám svými doteky chce sdělit. Je možné, že se vás dotýká proto, že vám chce jednoduše říct, jak moc si váží všeho, co děláte. Třeba prostě chce cítit blízkost a chybí mu za celý den v práci fyzický kontakt či něha. To vše je součástí intimity ve vztahu, kterou potřebujeme cítit vzájemně.

Možná ale váš partner skutečně ptřebuje více sexu než vy. A možná to od vás očekává. A váš způsob úniku před něčím, co nechcete a dělala byste to jen pro druhého, je vlastně formou obrany a zachování sebe sama. V každém případě je třeba partnerovi sdělit své pocity otevřeně. Nemusíte být vzrušená jen proto, že ten druhý je a ani nemusíte své tělo poskytovat jen pro naplnění potřeb toho druhého.

Hledejte společně cesty, jak poskytnout sobě i svému partnerovi více prožitků a přitom se nenutit do toho, na co nemáte chuť. Jedním z mnoha tipů může být třeba dívání se na to, jak ten druhý masturbuje. Při takovéhle aktivitě můžete společně sdílet velmi hluboké pocity vzájemné intimity a ještě se třeba něco zajímavého přiučit.

5. Nemám na to čas

Na chvíli se zamyslete nad vaší nejčastější větou obsahující slovíčko čas. Jak hovoříte o času? Někdo s časem zápolí, někdo z ním závodí, někdo si jej musí udělat, aby vůbec byl, a někdo už jej dávno nemá.

Potřebujete svůj čas vidět na papíře či v diáři, abyste si uvědomili, kolik času dáváte té které aktivitě a co vám to přináší. Uvědomte si, že bez úsilí a času, které věnujete svým pracovním aktivitám, byste žádných výsledků ani změn nedosáhli. Co vás vede k tomu, že očekáváte změnu v intimním životě, aniž byste byli ochotni mu věnovat čas? Když budete dělat věci stále tím samým způsobem, jiných výsledků nedosáhnete.

Navíc, další iluzí, které s oblibou podléhají muži i ženy je, že vztah se nemění. Opak je pravdou. Vztah i oba partneři se neustále vyvíjejí a i jejich potřeby se mění. Budete-li plynout s časem a vnímat změny společně s tím, jak se budou objěvovat, budete také zjišťovat, že to co se vám líbilo před rokem, už dneska třeba nemá ty grády a že vás zajímá či baví něco nového.

Když si nedáte vzájemně čas, s největší pravděpodobností se po letech probudíte vedle někoho úplně jiného, než koho jste si vzali. A změn, které se mezitím udály, už bude prostě příliš mnoho na to, abyste je ve vztahu dokázalli transformovat na lákyplnou a vzrušující energii.

Dejte si čas na to se společně alespoň jednou týdne 10 minut zasmát. Vyhraďte si čas na společné hraní si a hrajte třeba scrabble. Pozvěte partnera i po několika letech na rande a zkuste dělat „jako že jste opravdu na schůzce s někým neznámým“. Uvidíte, kolik věcí se o svém partnerovi dozvíte. V největší nouzi si napište několik sms či si vyměňte pár vzkazů e-mailem či přes icq. Hledejte možnosti a najdete je. Čas je váš a vy také rozhodujete, kolik jej na co věnujete. Chcete-li změnu ve vašem vyčpělém vztahu, počítejte také s tím, že se ve vašem diáři začnou objevovat zajímavé aktivity a schůzky jen s vaším partnerem.

Při líbání nechte oči otevřené!


Zažijete nový rozměr vztahu.

Polibek může být skvělý způsob, jak prohloubit intimitu ve vašem vztahu. Zkuste nechat při líbání OČI DOKOŘÁN. Zdá se vám to příliš prosté a jednoduché? I přesto to většina z nás nedělá.

Většina z nás totiž při polibku považuje za normální v určitý moment zavřít oči. Schválně si na chvíli přestavte, „jak to vlastně děláte“. Když se vaše obličeje přibližují, dříve nebo později, když už máte jasno, že se trefíte tam, kam potřebujete, prostě zavřete oči. Pokud tedy zrovna nechodíte s extrémním nosáčem a neobáváte se o zrak, proč vlastně nenechat oči otevřené?


Splynutí rozpouští hranice


Mnoha lidem podle jejich vlastních slov chybí ve vztahu i při sexu něco, čemu říkají „spojení“, „splynutí“, „blízkost“. Málokomu ale opravdu dochází, že tu nejdůležitější roli zde hraje intimita. Otázkou je, co je pro vás osobně intimní? A k čemu vám může být intimita vlastně dobrá?


Zkuste si na tyhle otázky odpovědět sami za sebe. Zdá se, že intimita je něco, co je samozřejmostí hlavně na začátku vztahu. Při svádění a seznamování rádi odhalíme své já. Svou minulost i přítomnost. Jemné detaily svého života, které považujeme za důležité i citlivé. Cítíme to spojení, tu blízkost, a potom je z toho ten naprosto báječný sex …. protože jsme vůči sobě neskutečně otevření. Jako by neexistovaly žádné hranice. Ve stavu zamilovanosti je náš systém vnímání otevřený a my se nebojíme ukázat, kým jsme, protože zamilovanost a naše vlastní vibrace lásky nám dávají pocit, že jsme milováni pro to, kým jsme.

Časem se od sebe vzdalujeme

Ale po pár měsících a potom i rocích nám postupně začne být nepříjemné sdílet s partnery opravdu intimní okamžiky svého života. Přestaneme si spolu čistit zuby v koupelně, odhalovat detaily svého těla, povídat si o svých hlubokých pocitech a myšlenkách, o svých emocích a možná i o svých přáních. Náš život se omezí na povrchní výměnu informací a naše opravdové já zůstává ukryto uvnitř bez možnosti navázat hlubší spojení s tím druhým. Už si nejsme blízcí a mnohdy ani nevíme, jak se zase vlastně vzájemně přiblížit.

Zažijte vlastní intimitu a ucítíte znovu "blízkost"

Co by ale v takové situaci mohl změnit polibek s otevřenýma očima? Nečekaně mnoho. Dovolíte-li si prožívat polibek s očima dokořán, neuvidíte totiž až tolik toho druhého. To co uvidíte a díky čemu se možná nebudete moci soustředit na líbání samotné, bude blízkost člověka člověku. VAŠE VLASTNÍ INTIMITA. Uvidíte to, po čem toužíte, ale neuvědomujete si, že před tím vždy doslova zavíráte oči.


Možná si také uvědomíte, jak moc se obáváte otevřít naplno tomu druhému. Co kdyby zahlédl vaší zranitelnost a nedokonalost. Jenže právě tyhle naše vlastnosti jsou hluboce lidské. A vaše lidská bytost přirozeně touží po spojení s partnerem. Budete do toho tedy možná muset jít naplno a risknout to.

Může vám to zpočátku připadat divné, ale může to být i hodně zajímavé. Může vás to šokovat. Právě proto, že je to po dlouhé době nečekaně intimní. Může vás to dokonce dočasně mírně „odzbrojit“ tam dole, než se naučíte ustát znovu blízkost toho druhého A HLAVNĚ SAMI SEBE.


Nevzdávejte to. Prostě jenom dýchejte, nechte oči otevřené a líbejte se. Proč nezažít znovu něco podobného, jako jste zažívali na prvních rande. Dotek, který byl tak nějak cítit i uvnitř.... Vzpomínáte? Právě teď, na První Máj, pod rozkvetlým stromem, máte báječnou příležitost.