čtvrtek 29. dubna 2010

Nejčastější problémy "vyčpělých" vztahů


Máte pocit, že je váš vztah vyčpělý a že v něm zavládl stereotyp? Zde je několik tipů na oživení erotické jiskry ve vašem vztahu.

Dlouhodobý vztah a sexuální jiskra. To jsou dvě témata, která pro většinu z nás zřejmě nejdou příliš dohromady. Kdybych se vás ted zeptala, na kolik procent na stupnici od jedné do sta
(1 = vůbec ne, 100 = stoprocentně ano) je podle vás normální, aby vás v dlouhodobém vztahu i po letech ten druhý přitahoval a vzrušoval, co byste odpověděli?

Když za mnou na koučování přicházejí klienti, často se jich ptám: Co vlastně ve vašem vztahu „vyčpělo“? Odpovědi by se daly shrnout do následujících pěti kategorií.

První z nich je dobře známá dvojice „nuda a stereotyp“ a téma „někam se ztratila ta jiskra“. Druhým velmi častým motivem bývá zodpovědnost maskovaná za oblíbenou větičku „je to vlastně problém toho druhého“. Dalším okruhem bývá zjištění klientů, že o tom „vlastně nikdy takhle nemluvili“. Také přesvědčení jednoho partnera o tom, že po něm ten druhý „už zase chce jen sex“ a že soulož je jediný způsob, jak sdílet intimitu ve vztahu, může velmi dobře potlačovat i ty nejmenší zárodky vzrušení jednoho či obou partnerů. Posledním hodně podceňovanýcm a zároveň velmi rozšířeným problémem dlouhodobých vztahů bývá nedostatek času na cokoli, tím spíše na vzájemné intimní spojení.

1. Vaše přesvědční ovlivňují kvalitu vztahu

Možná si to neuvědomujete, ale to, co si o možnostech svého vztahu myslíte a v co věříte, je hodně důležité. Jestliže se vydáte na cestu postupné ztráty naděje a své pocity frustrace budete brát za samozřejmost, žádná sebelepší rada vám nepomůže obnovit ve vztahu rozkoš a vzrušení. Dříve či později příjde moment, kdy si uvědomíte, že váš milostný život můžete zařadit do kolonky „vyčpělý“. Přitom málokdo doopravdy tuší, že už samotný fakt, že si takovéhle věci všimnete, je prvním krůčkem na cestě ke zlepšení.

2. Nuda a stereotyp

Když za mnou přicházejí klienti s tímto tématem, jednou z prvních věcí, se kterou jim pomáhám, je si uvědomit, že budou-li se soustředit na slovíčka „nuda a stereotyp“, tak budou mít ve vztahu i nadále nudu a stereotyp. Je velmi důležité si uvědomit, čeho byste chtěli ve vztahu více. Co vám vlastně chybí k tomu, abyste svůj vztah či sexuální život mohli vnímat jako zajímavý?

Obecně je stereotyp nějaký sled úkonů, myšlenek či aktivit, které se opakují vždy ve stejném pořadí. To samo o sobě nemusí být problém. Problémem mnohem častěji bývá fakt, že víte, že se věci budou dít tak jako vždycky a samotné vědomí jasného a čitelného průběhu akce vás už předem odrazuje. Odrazuje vás vaše očekávání, ne to, co se bude dít. Když potom jdete proti svým pocitům a účastníte se něčeho, čeho jste se vlastně od začátku účastnit nechtěli, jenom tím uvtrzujete onen stereotyp.

Zatímco váš partner je vzrušený a v pohodě dojde k orgasmu pokaždé stejným způsobem, na vás se možná nejen nedostane, ale ani s tím vzrušením už to jaksi není takové, jaké to bývalo. A tak zůstáváte u toho, co funguje alspoň jemu. Jenže jednoho dne si uvědomíte, že vám už vlastně nefunguje nic.

Prvním krokem tedy je začít si více všímat svých pocitů a respektovat je. Když nechcete něco dělat, je třeba to partnerovi sdělit, nejlépe mimo postel. Dalším důležitým úkolem je se podívat na vaše fantazie, představy nebo do minulosti. V těchto končinách na nás většinou čeká inspirace v podobě zajímavých nápadů. Co by vás bavilo? Možná nejsou důležité až tak aktivity samotné, ale to, jakým způsobem to celé probíhalo. Možná to bylo jiné protředí, možná jiná atmosféra, možná jiní lidé. Ze všeho nejvíc je důležité, co vás na tom vlastně vzrušovalo?

Důležité je tedy se zaměřit místo na „nudu a stereotyp“ více na vzrušení samotné. Když jste vzrušení, nenudíte se. Něco se mění a tenhle pocit se rozhodně nerovná nudě. Zaměřte se na to, co vás vzrušuje. Buďte upřímní k sobě i k partnerovi. Uvědomte si, že neupřímnost jen prohlubuje stereotyp. Jiskru vzrušení může do vašeho vztahu přinést i otevřený rozhovor o tom, co by vás bavilo víc. Nemusíte se hned pouštět do realizací všech svých fantazií. Zkuste je pro začátek třeba říkat partnerovi přímo při sexu. Nemáte-li vlastní fantazie, podívejtě se třeba po erotických filmech pro ženy, které točí Andrew Blake nebo Petra Joy.

3. Nikdy jsme o tom vlastně nemluvili

Jste-li z rodiny, kde se o TOM moc nemluvilo, je velmi pravděpodobné, že si najdete partnera, který také nebude mít příliš tendence si o TOM povídat. A máte zaděláno na "vyčpělost" ještě dříve, než se k TOMU vlastně dostanete. Obzvláště, jste-li žena.

mlceni_ve_vztahuAno, ne každý umí hovořit o sexu, jako by se nechumelilo. Ale většina lidí, kteří to dovedou, se to učila. Takže neházejte flintu do žita a uvědomte si, že karamboly jsou nezbytnou součástí učení se. A ted něco opravdu praktického. Ať už si povídáte o čemkoli, je to v danou chvíli jenom povídání. Jinými slovy, povídání o sexu se neliší od jiných povídání. Dokážete-li mluvit v pohodě o svých kamarádkach nebo o své práci či o zahradničení, představujte si na chvíli, že mluvíte právě o tom.

Spousta lidí se brání právě tomuhle kroku. Mluvit o sexu jako by se nechumelilo, jako by o nic nešlo. Znovu opakuji, mluvit o sexu, o naší anatomii, o svých pocitech a o tom, co chceme, aby ten druhý o nás věděl, se neliší od povídání si o jiných oblastech našeho života. To, co se liší, je prožitek při těchto aktivitách. Ne mluvení. Při zahradničení se pochopitelně tak snadno nevzrušíte. I když, kdo ví. :-)

To že budete hovořit o sexu v klidu, jako o svých koníčcích a přátelích je první krok k tomu, abyste se s partnerem mohli přiblížit. Netlačte na sebe a řekněte nevím, když nevíte. Hledejte vhodná slova a ujišťujte se, že vám ten druhý rozumí. Když ne, zkuste to jinak. Nesnažte se být dokonalí. Mluvte o svých pocitech. Když to jinak nepůjde, myslete chvíli na povídání o něčem jiném a pak zkuste zase chvíli mluvit o sexu. A hlavně si dejte čas.

4. Už zase po mě chce jen sex

Děti, domácnost, práce - všechno je důležžité a vy máte jednoduše hlavu plnou starostí. Do toho vás partner obejme a vám v tu chvíli proběhne hlavou „už zase chce sex“. Můžete se do nekonečna utěšovat myšlenkou na to, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu, ale asi to moc nepomůže. Mám pro vás jednu důležitou otázku.

Kdybyste na sto procent věděla, že když se vás partner začne dotýkat, skončíte nejspíš dnešní večer relaxací v restauraci nebo v kině, chovala byste se stejně? V této situaci totiž není stereotypní to, co děláme při sexu. Skutečným stereotypem a opravdovým důvodem vyčpělosti, je to, co děláme pro to, aby sex nebyl.

Díky výchově, tomu, jak je sexualita zobrazována ve filmech i dalších médiích a také díky tomu, o čem lidé kolem nás hovoří, můžeme velmi snadno podlehnout mylné domněnce, že soulož či jiná fyzická forma sexu je v manželství povinná. NENÍ. Uvědomte si, že není povinné ukončit předehru fyzickým spojením genitálií. A není ani povinné považovat doteky za předehru a muset se tím stresovat

Předně všeho, zeptejte se svého partnera, co vám svými doteky chce sdělit. Je možné, že se vás dotýká proto, že vám chce jednoduše říct, jak moc si váží všeho, co děláte. Třeba prostě chce cítit blízkost a chybí mu za celý den v práci fyzický kontakt či něha. To vše je součástí intimity ve vztahu, kterou potřebujeme cítit vzájemně.

Možná ale váš partner skutečně ptřebuje více sexu než vy. A možná to od vás očekává. A váš způsob úniku před něčím, co nechcete a dělala byste to jen pro druhého, je vlastně formou obrany a zachování sebe sama. V každém případě je třeba partnerovi sdělit své pocity otevřeně. Nemusíte být vzrušená jen proto, že ten druhý je a ani nemusíte své tělo poskytovat jen pro naplnění potřeb toho druhého.

Hledejte společně cesty, jak poskytnout sobě i svému partnerovi více prožitků a přitom se nenutit do toho, na co nemáte chuť. Jedním z mnoha tipů může být třeba dívání se na to, jak ten druhý masturbuje. Při takovéhle aktivitě můžete společně sdílet velmi hluboké pocity vzájemné intimity a ještě se třeba něco zajímavého přiučit.

5. Nemám na to čas

Na chvíli se zamyslete nad vaší nejčastější větou obsahující slovíčko čas. Jak hovoříte o času? Někdo s časem zápolí, někdo z ním závodí, někdo si jej musí udělat, aby vůbec byl, a někdo už jej dávno nemá.

Potřebujete svůj čas vidět na papíře či v diáři, abyste si uvědomili, kolik času dáváte té které aktivitě a co vám to přináší. Uvědomte si, že bez úsilí a času, které věnujete svým pracovním aktivitám, byste žádných výsledků ani změn nedosáhli. Co vás vede k tomu, že očekáváte změnu v intimním životě, aniž byste byli ochotni mu věnovat čas? Když budete dělat věci stále tím samým způsobem, jiných výsledků nedosáhnete.

Navíc, další iluzí, které s oblibou podléhají muži i ženy je, že vztah se nemění. Opak je pravdou. Vztah i oba partneři se neustále vyvíjejí a i jejich potřeby se mění. Budete-li plynout s časem a vnímat změny společně s tím, jak se budou objěvovat, budete také zjišťovat, že to co se vám líbilo před rokem, už dneska třeba nemá ty grády a že vás zajímá či baví něco nového.

Když si nedáte vzájemně čas, s největší pravděpodobností se po letech probudíte vedle někoho úplně jiného, než koho jste si vzali. A změn, které se mezitím udály, už bude prostě příliš mnoho na to, abyste je ve vztahu dokázalli transformovat na lákyplnou a vzrušující energii.

Dejte si čas na to se společně alespoň jednou týdne 10 minut zasmát. Vyhraďte si čas na společné hraní si a hrajte třeba scrabble. Pozvěte partnera i po několika letech na rande a zkuste dělat „jako že jste opravdu na schůzce s někým neznámým“. Uvidíte, kolik věcí se o svém partnerovi dozvíte. V největší nouzi si napište několik sms či si vyměňte pár vzkazů e-mailem či přes icq. Hledejte možnosti a najdete je. Čas je váš a vy také rozhodujete, kolik jej na co věnujete. Chcete-li změnu ve vašem vyčpělém vztahu, počítejte také s tím, že se ve vašem diáři začnou objevovat zajímavé aktivity a schůzky jen s vaším partnerem.

Žádné komentáře:

Okomentovat