Při líbání nechte oči otevřené!

Zažijete nový rozměr vztahu.

Polibek může být skvělý způsob, jak prohloubit intimitu ve vašem vztahu. Zkuste nechat při líbání OČI DOKOŘÁN. Zdá se vám to příliš prosté a jednoduché? I přesto to většina z nás nedělá.

Většina z nás totiž při polibku považuje za normální v určitý moment zavřít oči. Schválně si na chvíli přestavte, „jak to vlastně děláte“. Když se vaše obličeje přibližují, dříve nebo později, když už máte jasno, že se trefíte tam, kam potřebujete, prostě zavřete oči. Pokud tedy zrovna nechodíte s extrémním nosáčem a neobáváte se o zrak, proč vlastně nenechat oči otevřené?


Splynutí rozpouští hranice

Mnoha lidem podle jejich vlastních slov chybí ve vztahu i při sexu něco, čemu říkají „spojení“, „splynutí“, „blízkost“. Málokomu ale opravdu dochází, že tu nejdůležitější roli zde hraje intimita. Otázkou je, co je pro vás osobně intimní? A k čemu vám může být intimita vlastně dobrá?


Zkuste si na tyhle otázky odpovědět sami za sebe. Zdá se, že intimita je něco, co je samozřejmostí hlavně na začátku vztahu. Při svádění a seznamování rádi odhalíme své já. Svou minulost i přítomnost. Jemné detaily svého života, které považujeme za důležité i citlivé. Cítíme to spojení, tu blízkost, a potom je z toho ten naprosto báječný sex …. protože jsme vůči sobě neskutečně otevření. Jako by neexistovaly žádné hranice. Ve stavu zamilovanosti je náš systém vnímání otevřený a my se nebojíme ukázat, kým jsme, protože zamilovanost a naše vlastní vibrace lásky nám dávají pocit, že jsme milováni pro to, kým jsme.

Časem se od sebe vzdalujeme

Ale po pár měsících a potom i rocích nám postupně začne být nepříjemné sdílet s partnery opravdu intimní okamžiky svého života. Přestaneme si spolu čistit zuby v koupelně, odhalovat detaily svého těla, povídat si o svých hlubokých pocitech a myšlenkách, o svých emocích a možná i o svých přáních. Náš život se omezí na povrchní výměnu informací a naše opravdové já zůstává ukryto uvnitř bez možnosti navázat hlubší spojení s tím druhým. Už si nejsme blízcí a mnohdy ani nevíme, jak se zase vlastně vzájemně přiblížit.

Zažijte vlastní intimitu a ucítíte znovu "blízkost"

Co by ale v takové situaci mohl změnit polibek s otevřenýma očima? Nečekaně mnoho. Dovolíte-li si prožívat polibek s očima dokořán, neuvidíte totiž až tolik toho druhého. To co uvidíte a díky čemu se možná nebudete moci soustředit na líbání samotné, bude blízkost člověka člověku. VAŠE VLASTNÍ INTIMITA. Uvidíte to, po čem toužíte, ale neuvědomujete si, že před tím vždy doslova zavíráte oči.


Možná si také uvědomíte, jak moc se obáváte otevřít naplno tomu druhému. Co kdyby zahlédl vaší zranitelnost a nedokonalost. Jenže právě tyhle naše vlastnosti jsou hluboce lidské. A vaše lidská bytost přirozeně touží po spojení s partnerem. Budete do toho tedy možná muset jít naplno a risknout to.

Může vám to zpočátku připadat divné, ale může to být i hodně zajímavé. Může vás to šokovat. Právě proto, že je to po dlouhé době nečekaně intimní. Může vás to dokonce dočasně mírně „odzbrojit“ tam dole, než se naučíte ustát znovu blízkost toho druhého A HLAVNĚ SAMI SEBE.


Nevzdávejte to. Prostě jenom dýchejte, nechte oči otevřené a líbejte se. Proč nezažít znovu něco podobného, jako jste zažívali na prvních rande. Dotek, který byl tak nějak cítit i uvnitř.... Vzpomínáte? Právě teď, na První Máj, pod rozkvetlým stromem, máte báječnou příležitost.

Svoboda versus bezpečí

Chce víc svobody a já zase pocit bezpečí

Tohle bývá ve vztahu velmi častý problém.

Jeden z partnerů chce více svobody, zatímco ten druhý se toho děsí. Říká si, co asi tak bude následovat, když bude mít partner možnost si dělat to, co chce. A co příjde za další dva nebo tři roky?

Marek a Jana mají podobný problém a nenechte se mýlit, i když to nejsou skutečná jména mých klientů, jsou vlastně hodně podobní dvojicím, které za mnou přicházejí.

Oba milují toho druhého, oba chtějí, aby ten druhý byl šťastný. Ale také se zdá, že čím více svobody si Marek bere, tím více nejistoty a obav zažívá Jana. A když se Jana cítí bezpečně, je zas Marek nespokojený a frustrovaný z nedostatku svobody, kterou má ve vztahu.

Jak naplnit potřeby obou?

Kdykoli jeden z nich udělá krok vpřed, zdá se, že to je na úkor toho druhého. Když Marek říká, že potřebuje svobodu, Janina nervozita rychle stoupá. Jana pochopitelně CHCE, aby se Marek ve vztahu CÍTIL svobodně. Neví ale, jak se MŮŽE CÍTIT bezpečně ve chvílích, kdy si Marek užívá svobody. A také zjišťuje, že je často emočně vyděšená ze svých představ a obav.

Marek také touží po tom, aby byla Jana ve vztahu šťastná. Dokonce se vzdal některých svých aktivit, které mu dělaly radost. Uvědomil si, že to ale může v rámci dlouhodobého vztahu udělat jen dočasně, a proto vyjadřuje často odmítání a hněv a emočně se ze vztahu odtahuje. Ví, že každá taková malá situace, každé promarněné přání, jsou drobnými kamínky, které postupně přihazuje na velikou hromadu.

Má tento konflikt řešení?

Může se taková situace vlastně vYřešit? Mnoho párům se zdá, že ne, a je skutečně velmi vysilující vnímat, že každý váš krok ke štěstí může tomu druhému zároveň hoddně ubližovat.

Co si potřebujete ve vztahu ujasnit, aby bylo možné vidět lepší zítřky?

Nikdo není nepřítel, i když se tak váš partner může jevit. Každý z nás řeší problémy, které jsou pro nás nějaým způsobem důležité a také se snažíme to udělat co nejlépe právě uvnitř našeho vztahu.

Pro ty z nás, kteří hledají svobodu, svoboda reprezentuje vyjádření sebe sama, naši schopnost naplnit smysl našeho života. Jestliže příjdeme o svobodu, je to, jako by nám někdo amputoval část toho, kým jsme a proč jsme na téhle planetě.

Pro ty z nás, kteří hledají bezpečí, vyjadřuje bezpečí místo klidu a lehkosti bez obtíží. Ironicky, je to také součást našeho sebevyjádření – bez pocitu bezpečí se naše mysl zmítá v obavách a velmi obtížně můžeme fungovat.

Boj o přežití

Je třeba si uvědomit, že svoboda i bezpečí jsou od pradávna základními lidskými potřebami pro přežití. To znamená, že naplnění těchto potřeba je pro člověka svým způsobem kritické a protože na nich život de faco závisí, může nedostatek svobody či bezpečí skončit doslova partnerským "bojem o přežití".

A nyní přichází ta nejkritičtější část: když máte pocit, že dáváte svůj život v sázku, převezme roli část mozku zvaná amygdala. Tato část bohužel není designována přírodou k nějakému přílišnému soucitu a ani neumí využívat komunikační dovednosti, kterými se tak často honosíme. Úkolem amygdaly je se vyhnout či zněškodnit veškeré hrozby, kterým jsme vystaveni. V takovou chvíli můžeme být i sami zakočeni tím, jak tvrdě se chováme k lidem, které milujeme či jak rychle se od nich dokážeme odtáhnout ve chvíli, kdy nás nejvíce potřebují.

Často dochází také k tomu, že zatímco jeden z partnerů přechází do bojového módu, druhý se snaží zoufale prchnout z bojště. Tento způsob komunikace má dokonce vlastní zpětnvoazebnou smyčku. Čím více útočník tlačí, tím více ten druhý uniká. A obráceně.

V případě Jany a Marka, čím více Jana chce, aby Marek naslouchal, mluvil s ní a řešil problémy otevřeně, tím více se Marek odtahuje. I když je fyzicky přítomný, vlastně se emočně a duševně odtáhl do takové míry, že jen stěží může doopravdy naslouhat tomu, co Jana říká. A čím více se dál odtahuje, tím více Jana tlačí na to, aby konečně vylezl ze své ulity. Čím více Jana tlačí, tím více se odtahuje. A tak dál...

Když se potýkáte v partnerství s něčím takovým, zkuste ocenit, že to váš partner nedělá proto, aby vám ublížil. Spíše to dělá proto, že se snaží naplnit svou potřebu sebevyjádření a vnitřního míru. A je to pro jeho či její život velmi důležité.

Je také klíčové být schopný odpouštět svému partnerovi a především sobě samotným. Uvědomte si, že jste se oba potýkali s obtížnou situací a ve skutečnosti to není vina ani jednoho z vás. Ke všem těm potyčkám jednoduše dochází proto, že se vás vaše vlastní mechanizmy určené k přežití snaží chránit.

Zvažte tedy příště, zda se opět nesnažíte o to, aby ten druhý byl šťastný způsobem, který vyhovuje vlastně daleko víc vám samotným. Je vysoce pravděpodobné, že tento způsob "jak být šťastný" pro vás má vysokou hodnotu. Možná jste jej získali díky těžkým zkušenostem a poctivou životní dřinou. A možná právě proto vám vadí, že ten druhý o vaše cenné know-how nejeví zájem, ba co víc, chová se úplně opačně.

Uvoedmote si příště, že každý z nás má právo být v životě tam, kde právě je a uchovávat své vlastní hodnoty, které jsou pro něj tím nejcennějším bohatsvím a pomáhají nám realizovat svůj nejhlubší potenciál. Dovolte tedy příště svému partnerovi být tím, kým skutečně je a dovolte i sami sobě být tím, čím sami chcete být.

Život ve třech - rozhovor pro Elle

Elle: Máte z vaší praxe zkušenosti s lidmi, kteří žijí ve třech?

J. Gaia: Ano, mám.

Elle: Jak může takový vztah fungovat? Na čem stojí?

J. Gaia: Podobně, jako další vztahy je i takovýto vztah založený především na zralosti všech partnerů. Z hlediska partnerství může vztah ve třech fungovat jedině za předpokladu, že najdete cestu k tomu, jak mít potešení a radost z toho, že jste schopní milovat více osob najednou a že si váš partner či partnerka může užívat bezpečně i s někým jiným. Potenciál každého člověka je možnost překročit hranice dané někým či něčím jiným (společností, názory rodičů, autorit) a realizovat vlastní touhy. Vztah ve třech je jen jednou z možných variant realizace této touhy.

Elle: Pro koho je určen?

J. Gaia: Dalo by se říci, že pro ty, kteří po něm touží. Osobně znám několik žen, které by s chutí uvítaly rovnou dělbu prací v domácnosti i sexuálních radovánek a navíc by byly bohatší o další intimní možnosti takovéhoto druhu "mnohoženství". Tristan Taormino, americká autorka knihy o otevřených vztazích, zmiňuje knihu, která vyšla v 70. letech (Group Marriage), kde děti z vícečetných rodičovských vztahů vyzpovídala dětská psycholožka a zjišťovala zda má větší množství rodičů vliv na rozvoj dětí. Nevím, zda vás to překvapí, ale děti, které měly více rodičů, byly po stránce vývojové, emoční i psychické ve srovnání s dětmi z monogamních vztahů naprosto v pořádku.

Elle: Co naopak bývají jeho nejčastější slabiny?

J. Gaia: Podobně jako i v tradičních heterosexuálních monogamních vztazích, neochota řešit otevřeně konflikty a učit se konfrontovat vzájemné potřeby všech lidí ve vztahu může být velikou překážkou. Nedostatek prostoru či času pro rozvíjení se, komunikaci a vyladění spolužití jsou slabinou jakéhokoli vztahu. I když je pravdou, že jste-li při hlasováni 2 na jednoho (místo tradičních 1:1), bude to mít pochopitelně vliv i na rozhodování v takovém vztahu.

Elle: Mělo by mít i intimní soužití nějaká pravidla? V trojúhelníku se snadno stane, že se na někoho nedostane...

J. Gaia: To se ale může stát i v neupřímném či nefungujícím monogamním vztahu. Myslím, že opravdovou otázkou není to, jak se spravedlivě "podělit o dort i se šlehačkou". Dává-li takové soužití smysl všem zúčastněným a zároveň poskytuje prostor pro otevřenou diskusi potřeb a možností, není to tak, že si střiháte, kdo půjde dnes s kým a děláte si čárky. Mnohem pravděpodobněji partneři nelimitují své možnosti lásky jen na jednoho člověka a rozšíří je prostě na víc osob. Poté se přirozeně snaží naplnit potřeby všech milovaných osob ve vztahu.

Sex koučink na Nově - Mr.GS

jak jsem přislíbila, zde je aktivní odkaz na záznam pořadu Mr. GS, kde jsem se Sex koučinkem účinkovali. Celý záznam pořadu najdete v archívu Novy s datumem 12. 11. 2009 ZDE.

Pěkné pokoukání.