Co je (ne)vanilkový sex?

Co znamená vanilkový sex a jaký sex je ten ne-vanilkový? Vždy, když toto téma otevíráme na mých seminářích, ať už díky dotazům návštěvníků či v rámci výkladu, dostáváme se k oblastím, které se zabývají sexualitou v mnohem širším kontextu, než je takzvaná „klasika“ čili sex ve smyslu předehry a poté většinou koitálního orgasmu alespoň jednoho z partnerů.



Vanilkový sex podle různých definic v podstatě označuje takové chování při sexu, které je v dané kutuře, společnosti či společenství považováno za „normální“. V našich končinách je to tedy hlavně heterosexuální soulož v misionářské pozici. Patří sem i masturbace a orální a anální sex. Které aktivity jsou ale ty ne-vanilkové?

Jedná se hlavně o oblast BDSM. BDSM je zkratka, označující aktivity bondage, disciplina, dominance/submisivita a sadismus/masochismus. Dalšími druhy sexuálního chování se můžete inspirovat také u cross-dresserů, transvestitů a vyznavačů nejrůznějších fetišů. Nevanilkovými z pohledu tradičně uznávaného sexu jsou vlastně i gayové, lesbičky či bisexuálové a bisexuálky, jejichž výskyt v populaci zřejmě stále roste (tedy těch, kteří jsou ochotni se k tomu byť i anonymně přihlásit).

V komunitě BDSM jsem se setkala se dvěma alternativními výrazy k pojmu vanilka a tím jsou pistácie nebo jahody. Pokud jsem měla možnost sledovat trendy posledních let, „pistácie“ už tolik nefrčí a většina lidí se v rámci komunity velmi směle hlásí k nejrůznějším zálibám všeho možného druhu. Občas z legrace podotýkám, že ti z nás, kteří se do BDSM ponoří alespoň trochu, se v dalších letech stávají velmi často sběratelé různých úchylek a fetišů.

Většina akcí, kde se setkávají příznivci komplexnějšího pojetí sexuality a zejména BDSM, má pro mě většinou příjemný nádech svobody sexuálního sebevyjádření. Nikdo se nediví, co máte oblečené, kdo jste, jak a co děláe se sebou či s druhými. Takové setkání samo o sobě přináší obrovskou úlevu v případě, že si své sexuální vyjádření z nejrůznějších důvodů nemůžete dovolit v běžném životě. Na začáatku akce se ale musíte nejprve zorientovat, kdo je vlastně kdo, protoře to není nikdy jednoduché.

V praxi to potom vypadá třeba tak, že na víkendovém srazu večer poznáte Tomáše, který se druhý den změní v Naďu a společně se potkáváte na ženských záchodcích a v ženských sprchách, kde se vedle vás po ránu úplně normálně maluje i Naďa. Je pochopitelně považováno za faux-pas, když tuto osobu oslovujete i nadále jejím mužským jménem.

S příchodem večera se takové akci setkáváte s už„dressnutými“ (slavnostně oblečenimi) účastníky setkání. Večerním oblečkům se meze nekladou a potkáte tu fishnety, speciální boty, korzety všeho druhu, latexové modýlky i kožené doplňky od obojků, přes kožené kalhoty až k postrojům.

Vyjdete-li si naopak v nějakém oblečku vy, můžete si být jisti, že se dočkáte většinou velmi pozitivní odezvy, ať už máte korzet, vánoční kostým, jste ten večr za poníka, za dominu s vysokými kozačkami či za ženu s umělým penisem. Někdy úplně postačí si ponechat bosé nohy a volně se vystavit v některé z hal objektu srazu. On si vás za chvíli najde některý z vášnivých vyznavačů bosých nožek.

Večerní program takových akcí záleží na naladění a ochotě účastníků srazu. Někdo rád svazuje a někdo se rád nechává svazovat. Někdo má rád spank (plácání, ale i bičování a podobné aktivity) a někdo mu či jí ho rád poskytne. Někdy se setkáte i s méně obvyklými praktikami, jako třeba elekrosex (používání elektrod pro zvýšení citlivosti a vzrušení), piss (hry s močí), hraní si s jehlami breathplay (hraní si s dechem) či hraní rolí na Pána a děvku, na Pána a psa, na Otroky, na Pána a koně, na Sestřičku a pacienta apod.

Zároveň se na akcích hromadného typu nevyhnete alespoň částečnému exhibicionismu a voaerství, které je také považováno za nevanilkové a přitom jsou tyto aktivity odpradávna součástí naší lidské evoluce. Na akcích BDSM jsou účastníci povinni dodržovat pravidla SSC (Safe, Sane, Consensual), což v překladu znamená, že všechny aktivity musí být pro dané aktéry Bezpečné, Zdravotně nezávadné a Dohodnuté předem.

SSC jsou pravidla, která by měla být vlastně součástí jakékoli komunikace o sexu v každém vztahu, kde se partneři pokouší řešit stereotyp či nudu. Příkladem ne-BDSM aktivity, kde je třeba se dohodnout na respektování SSC pro oba partnery, může být pro některé třeba anální sex a pro jiné návštěva swingers party neboli po česku „swingrování“. To je v našich končinách velmi často zaměňováno za akce typu „geruppen sex“ (hromadný sex bez ladu a skladu), což samozřejmě není totéž.

Je důležité vědět, že na swingers akci nikdo neudělá volbu aktivit ani rozhodování stran partnerů za vás. Necháte-li to na situaci, nemusíte dopadnout nejlépe. Je tedy spíše na vás, jaké standardy si v rámci swingrování vytyčíte. Vašim cílem může být třeba jen zkušenost typu „někdo se dívá“ nebo třeba hledání dvojice či dalšího partnera pro dlouhodobý vztah. Důležité je si dát prostor pro objevování nových možností vzrušení ve vašem vztahu.

Vesměs by se dalo řící, že ne-vanikové aktivity bývají velmi často cestou rozvoje sexuality v dlouhodobých vztazích, kde konvenční přístup z jakéhokoli důvodu příliš nefunguje. Prozkoumávání těchto „temných“stránek naší sexuality může ve vztahu fungovat nejen jako zpestření, ale i jako léčivý element psachiky i fyzična či extrémně silný prvek prohlubující vztah díky větší intimitě, kterou partneři sdílejí.

5. DÍL SERIÁLU - PRŮVODCE PO SWINGROVÁNÍ: Zajímavosti českého swingrování

(Malý průvodce pro začátečníky a nerozhodné)


1. díl: Co je swingers party a kdo na ní chodí
2. díl: Jak si užít večer na sw jenom ve dvou
3. díl: Sdílené zážitky s dalšími páry
4. díl - Výměna partnerů


V předchozích čtyřech dílech tohoto seriálu jsem velmi stručně poodhalila to, co vás může čekat na běžné swingers party, ať už se rozhodnete věnovat se pouze svému partnerovi či experimentovat ve více lidech. Kromě těchto pravidelných akcí ale probíhají už i v Čechách specifické swingers party, kde se můžete setkát s širším a zajímavějším pojetím sexuality.

Typické uspořádání swigers party je i přes všechny výhody erotické otevřenosti prostředí ještě stále poplatné především maskulinnímu pojetí intimní komunikace, kterou ovšem většina z nás považuje víceméně za „normální“. Tudíž z velké části vítězí sexulita reprezentovaná zejména souloží a často i orálním sexem a také spíše párovým uspořádáním či kombinacemi s převahou žen.

Masturbace ani erotické pomůcky se příliš nenosí

Chci tím říci, že se na typické swingers party málokdy setkáte s tím, že by někdo používal pomůcky či vibrátory, nebo se pár či skupina přímo oddávala vzájemné masturbaci. Zatímco v zahraničí už existují i „masturbační party“, v našich končinách bývá onanující muž na takovéto akci vnímán spíše jako rušivý element.

V některých klubech se občas můžete setkat s tzv. europarty, kde je dovolen za speciální poplatek vstup samotným mužům. Majitélé těchto klubů se tak snaží vyjít vstříc především párům, které se pravidelně setkávají s další dvojicí a partnerka jednoho z párů v danou chvíli třeba nemůže z jakýchkoli důvodů.

Kondička i věk můžou být omezením

Další specialitou je poměrně nový úkaz s názvěm „milk and honey“ party. Tyto akce probíhají víceméně v soukromých prostředích a jejich specifikem je o něco větší důraz na luxus, estetičnost a také kultivovanost návštěvníků. Jinými slovy, tyto akce jsou určeny spíše těm z vás, kteří pravidelně sportujete a staráte se o svou postavu i vzhled. O úrovni sexuálních dovedností účastníků to ovšem pochopitelně nic nevypovídá.

Snaha některých klubů zajistit, aby měla party jakousi vizuální kvalitu, také souvisí především s tradičně mužským vnímáním sexuality. V pravidlech některých swingers klubů se dokonce setkáte s věkovou diskriminací účastníků nad 50 let, kdy se majitélé klubů snaží uměle zajistit vstup pouze pro esteticky přijatelné účastníky akcí. Obávám se ale, že toto pravidlo v praxi nepřináší příliš očekávané účinky.

Kromě ručníku vítězí krásné spodní prádlo

Na většině akcí typu swingers party je kromě již zmiňovaného ručníku coby stejnokroje oceňována jakákoli invence ve smyslu spodního prádla. A to pochopitelně zejména na ženském těle. Některé kluby dokonce pravidelně pořádají party zaměřené přímo na spodní prádlo.

Jste-li úplní nováčci, existují také akce přímo pro úplné začátečníky nebo třeba romantické party pro zamilované při svíčkách.

Extravagance v českých poměrech

Může se vám stát, že nakonec nejste příliš velkými příznivci spodního prádla a preferujete jiné typy materiálů, jako je například latex či kůže. Nebo si prostě třeba jenom rádi užíváte některé běžnější uniformy z každodenního protředí, jako je například obleček pokojské, sestřičky, letušky či klasický kancelářský kostým, který může mít také svůj půvab.

Těmto tématům se už i u nás věnují o něco extravagantnější „sinless party“, kde se kromě typického tématického zaměření každé party setkáte i s dalšími možnosti vyžití, jako je bondage, dominance a submisivita, hraní nejrůznějších rolí a i o něco ráznější způsoby vzrušování, které již patří do sado-masochistitckých hrátek.

Na většině těchto párty je ale třeba dodržovat předem jasně stanovaný „dress code“ čili již na akci dorazit v oblečení, které je pro daný večer přijatelné a inspirativní i pro další účastníky. Netroufáte-li si rovnou utrácet za speciální vybavení, můžete si na takovou party vypravit třeba v období maškarních bálů na Heloveena či na mikuláše, kdy už pořízení kostýmů nebývá zase až tak finančně náročné a při troše kreativní invence se můžete s partnerem snadno vydat za hranice běžné sexuality.


1. díl: Co je swingers party a kdo na ní chodí
2. díl: Jak si užít večer na sw jenom ve dvou
3. díl: Sdílené zážitky s dalšími páry
4. díl - Výměna partnerů

Několik (ne)oficiálních slov o BDSM

Ještě stále nevíme, jak komunikovat pistácie vanilkám. Řekla bych, že i odborníci tápou (viz článek v odkazu nadpisu) , jakou hloubku zvolit. Historická data jsou přijatelná. Na minulosti je přecijen půvabné, že v sobě zahrnuje obrovský díl jistoty. Na druhou stranu se již nedá změnit. V budoucnosti je naopak takřka nesnesitelná míra nejistoty, ale zase je tu obrovský potenciál změny. Někde v přítomnosti se oba extrémy protínají a spojují v bod, kde je krok za krokem možné takřka vše, nenecháme-li se vnitřně oslepit strachem z budocí nejstoty či výčitkami z již promarněné minulosti.

V tomto momentu je možný i plný prožitek BDSM jako přítomé čisté vyživující řeky energie bez předsudků o tom, co si myslíme, že bychom měli dělat a kdo si myslíme, že jsme. Je tohle příliš nepochopitelné či příliš skutečné na to, aby se to prezentovalo široké veřejnosti? Jak často necháme na sebe působit bez zbytečných otázek prostý fakt, že nám (či těm druhým) něco dělá neuvěřitelně dobře, aniž bychom neustále hledali odpovědi na to PROČ a hledali kvantitativní procento výskytu své (jejich) normality?

Pro naší levou hemisféru je bezesporu lepší se obalit do statistických dat a přidat něco z prokazatelné historie. Pro pravou hemisféru, která je ale mimochodem také naše, je posuzování a analytické rozjímání planým nezajímavým tlacháním na téma jedna paní povídala. A také spojení naší mysli s tělem nebude bez prožitků realizovaných protřednictvím našich smyslů a procházejících plným "vědomím" naší pravé hemisféry nijak hluboké. A tak možná zůstaneme jenom bytostmi soudícími na základě povrchního zdání a naše dobře osvědčená metoda "učení se z chyb ostatních" bude v případě BDSM zřejmě jen kaskádou domněnek stavěných na dalších domněnkách bez reálné zkušenosti.

Víte, myslím, že neustálám mentorováním a přemíláním životů obou pánů Masocha a de Sadeho se toho o skutečné a někdy až dech beroucí podstatě dominantně sumisivního power exchange dovímě žalostně pramálo. Dokonce ani čtením Návratu do Roissy, budu-li hledat nějaké ženské vzory a idoly na této scéně, se mnoho nenaučíme.

Naše těla i naše duše se učí rozkoši prožitkem rozkoše a potěšení. Ať už je jakékoli, nikdy se o něm doopravdy "nedovíte" nic bez reálné zkušenosti. A té budiž dán prostor pro experimentování a vše nové. Není tu jen vanilková a pistáciová cesta. Dva nesmiřitelné tábory, jejichž kombinace není v běžném svazku možná. Jsou tu různé cesty našich myslí a my ještě stále nevíme, jak se to naučit. Ještě stále netušíme, jak oživit potenciál našich srdcí, protože ještě stále používáme místo smyslné a jednoduše pochopitelné řeči prožitků slova kladoucí naší mysli zdánlivě nepřkonatelné bariéry.

Když si uvědomíme, že oněmi vysoko vystavěnými zdmi kolem našeho bezpečného příbytku jsou vlastně jen naše (či cizí) myšlenky, o co svobodněji se můžeme nadechovat a o co svobodněji můžeme volit, kterou cestu si dnes dáme k večeři se svým partnerem? A když dostaneme příležitost se učit to, co je možná už dávno zapomenutým uměním potešení vytěsněného nyní na okraj naší kultury, budeme muset překonávat především sami sebe. A to je ledaskdy tou nejnepohodlnější součástí rozvoje. Nicméně volba stále zůstává na nás, stejně tak jako zodpovědnost za vědomí o tom, kterou polovinu mozku krmíme raději a jaký vliv to má na nás, naše okolí i naší planetu.

Jsem za občasné přikrmovaní pravé hemisféry.
A třeba i občasným BDSM.
A někdy možná právě navzdory logičnosti a příčinnosti.
Jsem jednoznačně za přikrmování pozitivních prožitků a rozkoše v mnoha možná i bizardních, a pro naší levou hemisféru reprezentující hlas soudu společnosti, nepřijatelných podobách.
Někdy stačí, když to příjme ta pravá.
Ona si pak ta levá dá snadněji říct.
A to i bez zbytečného hledání odpovědí na otázku PROČ.
No vážně.
JG.

Malý slovníček pojmů:

- pistácie (neboli jahody) = lidé vyznávající zálibu v bdsm praktikách
- vanilky= lidé, kteří bdsm (většinou) nezkoušeli či z nějakého důvodu dávají přednost sexu v naší společnosti zvanému "konvenční"
- Návrat do Roissy / příběh "O" = nechť si zvídaví vyhledají na internetu stručný popis obsahu tohoto dnes již kultovního dílka