Jestli se těšíte na pět snadných rad, jak přimět vašeho partnera k opětovné sexuální revoluci ve vztahu, je právě teď ta nejvhodnější chvíle přestat číst. Nic takového vás totiž nečeká. Předestřu vám místo toho trochu jiný pohled na to, co většina z nás vnímá jako „problém toho druhého“.
Absence touhy – je to dočasná krize nebo trvalý stav?
Existují dva velmi dobré důvody, proč nemáme chuť na sex:
- Neočekáváme, že si to budeme užívat.
- Nevycházíme příliš dobře s partnerem.
Jestliže se vás či vašeho partnera týká jeden či oba výše zmíněné důvody, je nedostatek touhy normální a zdravá věc a ne něco, co by se mělo léčit. Je to tedy spíš trvalejší stav za daných podmínek. V první řadě to, že naše sexuální potřeba je jiná, než potřeba toho druhého, je úplně NORMÁLNÍ. Normální je ovšem i chování toho druhého.
Ať už cítíme, že ten druhý "ochladl“ nebo naopak "sálá sexuální energii“, budeme vždycky nespokojení, když se ho budeme snažit OPRAVIT. To totiž celkem dobře není možné, aniž by ten druhý sám osobně nechtěl něco změnit.
Řešení tedy spočívá častěji v tom, že měnit budeme něco my sami. A tím něčím jsou naše myšlenky, přístupy a způsoby chování. Pokusím se vám načrtnout dva alternativní pohledy na věc a ponechám čistě na vaší režii, zda je použijete v praxi či ne.
Láska a sexuální touha nejsou totéž
Představa, že sexuální touha nutně a neoddělitelně souvisí s láskou, je nebezpečný mýtus. A vyvozování závěrů typu "Netouží po mě, tak mě asi nemá rád...“ je sebezničující smyčka, která bude negativním způsobem působit na naše sebevědomí.
Přitom z praxe víme, že v dlouhodobém vztahu cítíme lásku k někomu, po kom už třeba sexuálně netoužíme, a také se občas stává, že sexuálně toužíme po někom, koho nemilujeme (možná dokonce naopak). Považujeme-li za lásku něco, co můžeme získat či dát, budeme se snažit získat co nejvíce projevů této lásky od partnera. A položíme-li rovnítko mezi lásku a sexuální touhu, velmi pravděpodobně skončíme dřív nebo později s pocitem toho, že jsme nemilováni.
Prvním krokem k pohodě tedy může být to, že přestaneme podmiňovat lásku přítomností sexuální touhy. To nás povede k většímu sebevědomí a toleranci toho druhého.
Druhá půlka koláče sexuální zodpovědnosti
Z mnoha důvodů máme celkem často pocit, že by partner v monogamním vztahu měl uspokojovat naše sexuální potřeby. Jinými slovy očekáváme od toho druhého, že se postaví zodpovědně k plnění svých povinností nebo k uspokojování našich potřeb. Kolikrát to dokonce děláme beze slov. Prostě jen očekáváme „něco samozřejmého“ a ani o tom nehovoříme.
Je tragédií sexuálního vzdělávání v dnešní společnosti, že nás v hodinách sexuální výchovy učí pouze odpovědnosti za negativní důsledky sexuality. Učíme se tak hlavně STRACHU ze sexuality a později vnímáme i širší význam slov sexuální zodpovědnost pouze v těchto intencích. Být sexuálně zodpovědný znamená podle nás často být si vědom všech možných rizik pramenících z nevěry, chorob, neplánovaného rodičovství, dysfunkcí, různých poruch a dalších strašáků.
Málokdo ovšem bere v potaz i druhou neméně důležitou polovinu koláče, která se na školách nevyučuje. Tou je zodpovědnost za naplnění svých vlastních sexuálních potřeb a přání. Neustále se setkávám se ženami, které přehazují zodpovědnost za svůj orgasmus na stranu muže. Nechcete rozhodovat o svém vzrušení a potěšení? Nezbude vám zřejmě nic jiného, než pasivně čekat, až to tomu druhému dojde. Jenže, co když ten druhý podobně jako vy, čeká na to, až něco jiného dojde vám a tak ubíhají měsíce a roky beze změny.
Proaktivita je životní přístup, ne jen pracovní dovednost
Chcete-li změnu, je třeba k naplňovaní svých erotických potřeb přistupovat mnohem proaktivněji. Je to podobné, jako kdybyste chtěli dostat přidáno v práci a místo čekání na to, až si někdo všimne, jak pěkně vám jde práce od ruky, jste se rozhodli nakráčet přímo k šéfovi a otevřeně se ho zeptat, co můžete udělat pro to, aby vám přidal.
Určitě vás začne napadat spousta dalších pracovních paralel, kdy jste úspěšně řešili situace, kterým se ve vztahu z nějakého důvodu vyhýbáte. Možná už jste si dokonce našli nové zaměstnání právě proto, že jste neměli možnost naplnit svoje finanční či motivační potřeby. A třeba jste své potřeby dokonce zkoušeli probírat i s partnerem a stále nic. Jenže teď nejde o opravu vašeho partnera, protože míč s názvem "problém“ je na vaší straně hřiště.
Vzpomeňte si znovu, které dva velmi dobré důvody zabraňují lidem v tom mít chuť na sex. Za prvé, neočekáváme, že si to budeme užívat, a za druhé, nevycházíme příliš dobře s partnerem.
A teď se zamyslete, zda něco z toho neplatí i o vaší masturbaci. Ano, masturbace je zcela plnoprávný sex. Máte pocit, že je masturbace jenom náhražka? (Užívat si náhražku přeci nejde, že.) Že to bez toho druhého nikdy nebude ono? (Nevycházíte sami se sebou natolik dobře, abyste sami sobě byli skvělým partnerem.) Pak výše zmíněné dva důvody platí i pro vás.
Zkuste být na chvíli sama sobě ideálním milencem
Možná jste si doteď nevšimly, že máte při masturbaci k dispozici toho nejlepšího sexuálního partnera, kterého vůbec můžete mít. Jedinou bytost, která ví, kam sáhnout, jak vás hladit, kdy přidat a kdy ubrat (nebo by to aspoň mohla vědět při troše experimentování.
Můžete se držet starých dobrých klišé, že vaše vzrušení nemá hodnotu, pokud u něj není vzrušený i váš partner. Dobře, chcete-li se omezovat tímto mýtem, můžete. Nic z toho ale ve skutečnosti hodnotu vašeho vzrušení nebo uspokojení pramenící z vašeho orgasmu nesnižuje. Jediné, co vám kazí prožitek, jsou vaše obstarožní a velmi nemoderní myšlenky z prádelníku vašich babiček.
Nakonec, když už vás váš partner miluje, bude možná rád sdílet vaše vzrušení, i když zrovna nemá chuť na sex. Zkuste ho nechat jen tak se dívat. Možná vás překvapí, jak intimní a hluboký pocit spojení můžete mít, když svoje vzrušení vyjádříte svobodně a zároveň při něm dovolíte tomu, koho tolik milujete, se cítit tak, jak chce v danou chvíli sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat