Je
všední den, večer lehce po
desáté a vysíláme s kolegyní mou pravidelnou rádiovou show.
Namísto obvyklého mužského doprovodu toho času na
dovolené mi v éteru sekunduje druhý ženský hlas a to
samo sebou generuje mnohem více mužských telefonátů. Beru si sluchátko a
v náznaku takřka neslyšně vysílám ke kolegyni prosebný signál: "Hlavně
ať to zas není anál." Tohle téma se objevuje s urputnou vytrvalostí.
Kolegyně se na to pobaveně usmívá, když vidí můj výraz. Mám co jsem
chtěla. Na telefonu je muž, který se mi snaží popsat
zapeklitosti sexuálního života ve svém dlouhodobém vztahu.
„Jsem Honza z města XZY a máme s partnerkou velmi pěkný vztah. Už něco přes tři roky. Sex je úplně v pořádku. Nevolám proto, že bychom měli nějaký problém, to fakt ne. Jen partnerka pří sexu pořád chce to samé. Já bych rád vyzkoušel třeba jiné polohy nebo anál. Ale ona o tom nechce ani slyšet. Jak jí k tomu mám přesvědčit.“
„Víte, my jsme s manželkou už 12
let, máme spolu 2 děti a sex prostě skoro není. Zmizel. Chtěl
bych, abychom vyzkoušeli třeba anál nebo sex ve třech, ale žena
má chuť maximálně jednou za měsíc a to ještě vždycky stejně.
Jak jí k tomu mám přesvědčit?“
A druhá varianta na toto téma vypadá
asi nějak takto.
„Jsem Honza z města XZY a máme s partnerkou velmi pěkný vztah. Už něco přes tři roky. Sex je úplně v pořádku. Nevolám proto, že bychom měli nějaký problém, to fakt ne. Jen partnerka pří sexu pořád chce to samé. Já bych rád vyzkoušel třeba jiné polohy nebo anál. Ale ona o tom nechce ani slyšet. Jak jí k tomu mám přesvědčit.“