čtvrtek 29. října 2009

Dlouhodobé vztahy

(Rozhovor pro časopis Žena a život)

Jaké je podle Vás nejdůležitější pravidlo pro dlouhý a spokojený vztah? A proč?

Ochota neustále se učit poznávat sebe sama jako člověka a učit se mít ráda
sama sebe. Proč? Protože Váš vztah k těm nejbližším a ke svému partnerovi bude odrazem toho, jaký vztah máme k sobě samotné. To je ale také jeden z důvodů, proč pro nás mohou být dlouhodobé vztahy tím nejlepším prostředím pro osobní růst, protože nám mohou mnoho napovědět o nás samotných.

Jak moc je ve vztahu důležitý sex?

Pro každého člověka jinak. Myslím, že ve vztahu je mnohem důležitější mít
možnost prožívat pocit naplnění a uspokojení ve vztahu jako takovém a ne jen v sexu, který je jednou z jeho součástí. Navíc dosažení orgasmu neznamená vyvrcholení a uspokojení v sexuálním životě. Takže, jestli je sexuální komunikace tím, co Vás dokáže naplnit, bude pro Vás sex určitě důležitý. Na druhou stranu Vám tyto pocity štěstí a láskyplného partnerského soužití může přinášet něco úplně jiného.

Může být první vztah tím posledním? Kolik partnerů je ideální mít?

První vztah může být tím posledním, když si oba partneři umožní vedle sebe růst a vyvíjet se vzájemně. Ani velký počet partnerů Vás nenaučí, jak rozvíjet vztahy do hloubky, když budete hledat "změnu" a to důležité pouze na povrchu. Mám moc ráda citát Davida Schnarcha, který přesně vystihuje můj pohled na dlouhodobý vztah, případně manželství: „Nikdo není připravený na manželství. Teprve manželství samo nás učí, jak na něj být připraveni."

Kolik jste měla Vy vážných vztahů a jak dlouho trvaly?
Hezká otázka - 3 dlouhodobé vztahy. Trvaly a trvají 4, 9 a 5 let.

Na čem vztahy podle Vás nejčastěji krachují a proč?

Z našich rodičů nebyla tak vysoká rozvodovost, ale ani tak vysoká životní úroveň. Dnešní doba umožňuje lidem se rozhodovat ve vztahu mnohem svobodněji. Rozvod není nepřekonatelnou ztrátou finanční ani existenční jistoty, a nemá prakticky žádný vliv na společenský statut. Být rozvedený či rozvedená se jaksi stalo až příliš normálním. Možná právě určitý druh novodobé finanční "nezávislosti" obou partnerů na sobě navzájem společně s neschopností komunikovat ve vztahu svoje potřeby a řešit konfrontace (či střety) efektivně je tím, co vede často k rozchodu či rozvodu. Otázkou je, zdali si tak vůbec dáme příležitost se učit to, co se nám bude hodit v dalších vztazích, abychom i příště neskončili na stejném mrtvém bodě.

Kdy ze vztahu odejít?

Když ztratíte víru ve smysluplnost další společné cesty. Když vevnitř vás něco křičí, že vás takovýto vztah úplně zničí. Pak vás může ochránit jedině dobré rozhodnutí a důvěra ve vlastní instinkt.

Co znamená "být spokojen" ve vztahu?

Pro mě osobně to znamená mít možnost prožívat život způsobem, který mě naplňuje, dává mi smysl a zároveň mě obohacuje vzájemným sdílením vztahu.


Míváte také se svým partnerem problémy a hádky? Jak je řešíte?


„Idylický bezproblémový vztah" je dle mého soudu vztah, kde něco hodně dlouho kvasí a nakonec to v nestřeženou chvíli exploduje. Vyvíjíte-li se s partnerem zdravě a přirozeně, je třeba čas od času vyčistit vzduch a nechat vyplout na povrch i ty nejhlubší pocity. Jedině tak máte možnost navázat se
svým partnerem skutečně intimní spojení. Ve vztazích, kdy se občas zablýskne, bývá mnohem snadnější vyjadřovat i přijímat emoce navzájem. A žádný delší vztah není plný jen těch pozitivních emocí.


Nebyla byste raději někdy singl?


Myslím, že na tom být „singl" není nic špatného. Na druhou stranu mám pocit, že teprve schopnost prosadit si sebe sama a schopnost umět prožít pocit svobody ve vztahu k druhému z nás dělá opravdu svobodné lidi. A z tohoto pohledu vnímám život, kdy se člověk musí „dohadovat" jen sám se sebou, za určité ochuzení o cenné zkušenosti. Nehledě na rodinu, která se určitě lépe buduje ve vztahu s tím druhým.

neděle 4. října 2009

Jirko, už to nehul...

Přečetla jsem si, jak vidí mou práci JX Doležal v Reflexu a jediné, co mě k tomu napadlo bylo to, co jsem nadepsala do názvu.

Skromně bych dodala k páně JX Doležalovu brakdownu mých aktivit,
že jsme se asi 30 minut společně před interview dohadovali, že moje
práce není práce "surrogate" a že nenabízím svým klientům své tělo k
dispozici na "výuku" (to ...bych asi za chvíli nechodila po vlastních :-).

Ale jak to tak bývá, zahulíme, uvidídme...Jirko už to nehul...

Rovněž jsme hovořili o tom, že podle mého názoru není problém v tom, že by česká populace tolik stranila ženám ohledně terapie vlastním tělem, ale spíše je problém v tom, že obecně česká (a nejen česká společnost) vnímá negativně celou instanci vzrušení jako něco, co do veřejného života či vztahu s klienty či pacienty nepatří.

Myslím si tedy osobně, že otázka je mnohem širší, než jak jí nastínil ve svém ublíženém truc-koutku JX Doležal. Nicméně jak to praxe potvrzuje, lidé mají většinou velice dobrý důvod k tomu, jak se chovají a proč dělají to, co dělají. JX Doležal zřejmě potřeboval vysunout na povrch světla zemského něco jiného. Co to bylo, těžko říct. Třeba nám to osvětlí časem sám. O tom, že na mužích je díky erekci vzrušení viděť nakonec víc, než na ženách, o tom přeci ví každé malé dítě a není třeba si na to stěžovat, no ne?

J. Gaia.

čtvrtek 1. října 2009

Orgasmus prožívají častěji ženy, které mají pozitivní přístup ke svým genitáliím

Ženy, které vnímají své genitálie pozitivně, dosahují orgasmu snadněji a také se častěji aktivně podílejí na prevenci svého zdraví formou pravidelnch gynekologických vyšetření či samovyšetření vulvy. Alespoň to tvrdí studie, kterou zveřejnilo zářijové vydání International Journal of Sexual Health.

Autorka výzkumu, Debby Herbenicková, říká, že výsledky studie napomáhájí porozumět tomu, jaký vliv na nás má vnímání našeho těla (tzv. body image). „Naše kultura často znázorňuje ženské genitálie jako nečisté, jako něco, co je třeba upravovat. Některé ženy jsou vystaveny až příliš působení těchto negativních sdělení a jiné mohou zase na tyto informace reagovat se zvýšenou citlivostí“.

Hebernicková sestavila vlasní škálu pro měření toho, jak ženy a muži přistupují k ženským genitáliím. Sama ve studii napsala, že tato škála může specialistům sexuální terapie pomoci při rozhodovacím procesu ohledně následné péče či léčby. Studie také prokázala, že muži mají mnohem pozitivnjěší přístup k ženským genitáliíím, než ženy.

„Ženy často přistupují ke svým tělům a tělům ostatních žen mnohem kritičtěji, než muži,“ říká Hebernicková.„ V této studii jme přišli na to, že muži vnímají obecně velmi pozitivně mnoho aspektů ženských genitálií včetně vzheldu, vůně, chutě a citlivosti.“

Hebernicková jako učitelka sexuálního zdraví (sexual health educator) v Kinseyho institutu pro výzkum sexu rovněž navrhuje následující:

Vnímání těla (body image):
Rodiče by mohli zvážit, jak napomoci svým dcerám pozitivněji vnímat své genitálie, a to například prostřednictví výuky správných jmen pro jednotlivé tělesné části včetně genitálií (tj. včetně slovíček vulva a vagína místo „tam dole“). Dále by rodiče měli podpořit pozitivně své děti při prozkoumávání těchto míst. To znamená, že by neměli své děti okřikovat větami „Tam se nesahá, budeš mít špinavé prsty...“, ale spíše reagovat způsobem, kdy dětem sdělí, že tyto aktivity jsou OK, ale jenom v soukromí, jako je třeba postel či koupelna, a ne na veřejných místech.

Marketingové kampaně a reklamy:
Lidé, kteří učí zdravý životní styl (a možná spíše stojí za komunikací trendů v reklamách na tyto produkty, pozn. autorky), by mohli zvážit, jak učit muže i ženy přistupovat ke svým tělům pozitivněji a hlavně pozitivněji ve vztahu k sexualitě, a to zeména otevřenou diskusí o produktech či marketingových kampaních, které ovlivńují vztah lidí k vnímání vlastního těla.

Studie se zúčastnilo 362 žen a 241 mužů ve věku 18 až 23 let.

"Naše studie navazuje na předchozí vůzkumy, které demonstrují, že mysl a tělo jsou ve vztahu k naší sexualitě vyznamně propojené", říká Herbenicková. „Ženy, které vnímají pozitivně své genitálie, mají mnohem větší pocit volnosti ve své vlastní kůži, dokáží lépe na chvíli všechno hodit za hlavu a díky tomu mohou mnohem častěji prožívat orgasmus.“


Citace: Debra L. Herbenick. The Development and Validation of a Scale to Measure Attitudes Toward Women's Genitals. International Journal of Sexual Health, 2009; 21 (3): 153 DOI: 10.1080/19317610903149692