Dnes 
ráno. Volá mi PV z České televize. Chce konzultovat během několika málo 
minut, jak je to s tím G-bodem, zda se opravdu musí zvětšovat pomocí 
injekce kolagenu nebo jsou nějaké citlivější metody, jak ho objevit. Zní
 velmi nedůvěřivě.
Ptám se, zda svůj G-bod používá? Odpovídá "Cože?", 
jako kdyby nevěděla, na co se ptám. Pokládám otázku jasněji. "Vy sama, 
používáte svůj G-bod, tuhle oblast, několikrát
 týdně?" "Ne." V odpovědi je slyšet úleva ("já přeci nemusím 
masturbovat..."), ale trochu i lítost. Tak jo, dobře. Popisuji zhruba ve
 2,5 větách, jak jsem se coby nevěřící Tomáš dostala od "žádný bod tam 
nemám" až k tomu, že "ejakulace s dá naučit" a "můj G-bod může mít 
vlastní orgasmy, wow". V mezičase děkuji praxi na rádiu, která mě 
naučila vměstnat to podstatné zhruba do oněch 2, 5 vět. Poslední 
polovina věty je na to, aby se pochluchač nedechnul a zažil si a-ha 
moment. "A-ha, to je zajímavé, co řikáte...Mohly bychom se na to sejít a
 probrat to podrobněji?" "Jistě, ale jen to podstatné, jinak je to na 
celodenní kurz..." "Dobře." Domlouváme se na schůzce a já chvíli na to 
přemýšlím, že často opravdu nejdo o práci s médii, jako spíš o práci s 
těmi nejintimnějšími oblastmi žen, které pouze shodou okolností pracují v
 médiích a mají "oprávněný důvod" si o tyto informace vyžádat.  Snad to pomůže těm dalším mlčícím.Zde je začátek mého příspěvku. A zde jeho zbytek.
 
 
Žádné komentáře:
Okomentovat