Na konci ledna 2011 uveřejnili vědci z Texaské univerzity v Austinu výzkum, který poukazuje na to, že společný styl a rytmus konverzace mezi dvěma lidmi může mít vliv na výběr budoucího partnera a na to, zda vzájemné sympatie ve vztahu přetrvají.
Podstatnou roli v rozhovoru dvou lidí podle nich hrají nejen slovesa a jména, ale především takzvaná „funkční slova“, ktará určují vztahy mezi předchozími výše zmíněnými základními slovy. Jinak řečeno, určují „styl“ a rytmus rozhovoru. Pro vaši přestavu, jedná se především o větné členy the, a které čestina nemá, a dále slova je, něco, cokoli, že, bude, ho, a a.
A teď to nejzajímavější. Vědci posuzovali krátké čtyřminutové rozhovory právě se seznamujících dvojic. Tyto páry spolu vedly rozhovory na velmi podobná témata. Odkud jsi, co děláš, jaké máš zájmy a podobně. Důležité ale je, že ty dvojice, které používaly funkční slova podobným způsobem (podobně často, v podobných obratech a spojeních), měly čtyřikrát větší chuť se znovu setkat v porovnání s ostatními páry ve studii.
Obdobné výsledky zaznamenali vědci i v průběhu desetidenní analýzy písemné chatové konverazce seznamujících se párů na internetu. Zhruba 80 % párů s podobným stylem a rytmem konverzace se o 3 měsíce později ještě stále setkávalo v porovnání s 54 % párů, jejichž rozhovory nebyly příliš kompatibilní z hlediska používání funkčních slov.
Podle mého není společný rytmus důležitý jenom při seznamování, ale i v průběhu partnerského života napříč celým vztahem, o sexu pochopitelně ani nemluvě. Navíc, podíváte-li se do živočišné říše, není snaha o nalezení podobného rytmu nic nového. Mnoho zvířat absolvuje před pářením jakýsi „taneček“, jehož cílem zřejmě není pouze partnerku patřičně zblbnout a oslnit, ale i naladit do určitého rytmu a sladit se vzájemně před samotnou kopulací.
Čas od času se i my lidé v životě dostáváme do situace, kdy se opravdu snažíme vědomě či nevědomě o zplození potomstva a o rozmnožení svých genů. A přitom se pochopitellně snažíme oslnit své partnery, zaujmout je svým přirozeným rytmem a to až do té doby, než dojde na navázání vztahu a sex. Tím je z hlediska matky přírody mise splněna.
Jenže, čím jsme starší, tím více si začínáme uvědomovat, že od sexu očekáváme i trochu jiné věci, než je splnění biologické povinnosti reprodukce. Povídání si a slovní konverzace v dlouhodobých vztahzích může být jen jedním ze způsobů, jak se mohou partneři společně naladit na podobnou vlnu nebo rytmus pro vyjímečný zážitek.
Abyste si sladili rytmy, můžete například vyrazit bok po boku na krátkou procházku do přírody nebo si zatančit. Ploužák při svíčkách má něco do sebe a může doslova během několika minut vyrobit úplně jinou atmosféru, než je kažododenní rutina.
Dalším způsobem, jak se můžete naladit na společné frekvence, je vzájemné dýchání. Posadíte-li se v kleče proti sobě, můžete se dívat vzájemně do očí a přitom sjednotit dech. Muž se může zkusit přizpůsobit ženě v rytmu i délce dechu. Jinými slovy, žena vede a učí. Potom můžete zkusit dýchat inverzně. Zatímco partnerka nadechuje, muž bude vydechovat a opačně. Možná zjistíte, jak snadno vás tohle cvičení dokáže nejen naladit, ale i uvolnit a také vám vyčistit hlavu.
Chcete-li něco rychlého, co přebije běžný stereotyp, dýchání nebo taneček můžou být ty pravé tipy, jak udělat alespoň jednu malou drobnou změnu a jak třeba i po desítkách společných let strávit zase jednou velmi krásně promilovanou noc v podobném rytmu.
Žádné komentáře:
Okomentovat