(Rozhovor pro časopis Žena a život)
Jaké je podle Vás nejdůležitější pravidlo pro dlouhý a spokojený vztah? A proč?
Ochota neustále se učit poznávat sebe sama jako člověka a učit se mít ráda
sama sebe. Proč? Protože Váš vztah k těm nejbližším a ke svému partnerovi bude odrazem toho, jaký vztah máme k sobě samotné. To je ale také jeden z důvodů, proč pro nás mohou být dlouhodobé vztahy tím nejlepším prostředím pro osobní růst, protože nám mohou mnoho napovědět o nás samotných.
Jak moc je ve vztahu důležitý sex?
Pro každého člověka jinak. Myslím, že ve vztahu je mnohem důležitější mít
možnost prožívat pocit naplnění a uspokojení ve vztahu jako takovém a ne jen v sexu, který je jednou z jeho součástí. Navíc dosažení orgasmu neznamená vyvrcholení a uspokojení v sexuálním životě. Takže, jestli je sexuální komunikace tím, co Vás dokáže naplnit, bude pro Vás sex určitě důležitý. Na druhou stranu Vám tyto pocity štěstí a láskyplného partnerského soužití může přinášet něco úplně jiného.
Může být první vztah tím posledním? Kolik partnerů je ideální mít?
První vztah může být tím posledním, když si oba partneři umožní vedle sebe růst a vyvíjet se vzájemně. Ani velký počet partnerů Vás nenaučí, jak rozvíjet vztahy do hloubky, když budete hledat "změnu" a to důležité pouze na povrchu. Mám moc ráda citát Davida Schnarcha, který přesně vystihuje můj pohled na dlouhodobý vztah, případně manželství: „Nikdo není připravený na manželství. Teprve manželství samo nás učí, jak na něj být připraveni."
Kolik jste měla Vy vážných vztahů a jak dlouho trvaly?
Hezká otázka - 3 dlouhodobé vztahy. Trvaly a trvají 4, 9 a 5 let.
Na čem vztahy podle Vás nejčastěji krachují a proč?
Z našich rodičů nebyla tak vysoká rozvodovost, ale ani tak vysoká životní úroveň. Dnešní doba umožňuje lidem se rozhodovat ve vztahu mnohem svobodněji. Rozvod není nepřekonatelnou ztrátou finanční ani existenční jistoty, a nemá prakticky žádný vliv na společenský statut. Být rozvedený či rozvedená se jaksi stalo až příliš normálním. Možná právě určitý druh novodobé finanční "nezávislosti" obou partnerů na sobě navzájem společně s neschopností komunikovat ve vztahu svoje potřeby a řešit konfrontace (či střety) efektivně je tím, co vede často k rozchodu či rozvodu. Otázkou je, zdali si tak vůbec dáme příležitost se učit to, co se nám bude hodit v dalších vztazích, abychom i příště neskončili na stejném mrtvém bodě.
Kdy ze vztahu odejít?
Když ztratíte víru ve smysluplnost další společné cesty. Když vevnitř vás něco křičí, že vás takovýto vztah úplně zničí. Pak vás může ochránit jedině dobré rozhodnutí a důvěra ve vlastní instinkt.
Co znamená "být spokojen" ve vztahu?
Pro mě osobně to znamená mít možnost prožívat život způsobem, který mě naplňuje, dává mi smysl a zároveň mě obohacuje vzájemným sdílením vztahu.
Míváte také se svým partnerem problémy a hádky? Jak je řešíte?
„Idylický bezproblémový vztah" je dle mého soudu vztah, kde něco hodně dlouho kvasí a nakonec to v nestřeženou chvíli exploduje. Vyvíjíte-li se s partnerem zdravě a přirozeně, je třeba čas od času vyčistit vzduch a nechat vyplout na povrch i ty nejhlubší pocity. Jedině tak máte možnost navázat se
svým partnerem skutečně intimní spojení. Ve vztazích, kdy se občas zablýskne, bývá mnohem snadnější vyjadřovat i přijímat emoce navzájem. A žádný delší vztah není plný jen těch pozitivních emocí.
Nebyla byste raději někdy singl?
Myslím, že na tom být „singl" není nic špatného. Na druhou stranu mám pocit, že teprve schopnost prosadit si sebe sama a schopnost umět prožít pocit svobody ve vztahu k druhému z nás dělá opravdu svobodné lidi. A z tohoto pohledu vnímám život, kdy se člověk musí „dohadovat" jen sám se sebou, za určité ochuzení o cenné zkušenosti. Nehledě na rodinu, která se určitě lépe buduje ve vztahu s tím druhým.
Žádné komentáře:
Okomentovat